Pardon, v titulku je malá chyba. Je to vlastně opačně. Spotify a major labely (Universal, Warner, SONY) jsou obrovská monstra, která zásadním způsobem ovlivňují, co bude většina lidí na světě poslouchat. Včetně mě. A to je pro mě poslouchání nové hudby vlastně práce. Vybírám totiž songy, které se dostanou na playlist nejmladšího rádia v ČR, Fajn Radia. Opravdu aktivně se snažím vybírat nová, neokoukaná a neoposlouchaná jména na domácí i světové scéně, která jsou tak trochu mimo algoritmy. Zkuste třeba tenhle playlist na, ano, Spotify 🙂
Ale zpátky k major labelům, které i přes svoji sílu pomalu ale jistě ztrácejí v celkovém podílu na trhu streamování. To je prostě fakt. Čísla, nic víc, nic míň. Ale svého vlivu a svých peněz se samozřejmě nevzdají snadno. Jejich nejnovější taktikou je tlak na změny pravidel streamování. Samozřejmě že na úkor nezávislých umělců a autorů.
V uplynulém desetiletí, kdy příjmy z prodeje hudebních nahrávek v USA vzrostly ze 7 miliard dolarů v roce 2014 na 17 miliard dolarů v roce 2023, se podle odhadů magazínu Billboard společný podíl tří velkých vydavatelství na trhu prodeje a streamování hudby prakticky nezměnil. Ze 64,9 % v roce 2014 na 64,3 % v roce 2023. (Mimo USA je situace velmi podobná) K tomuto mírnému poklesu, do něhož se započítává pouze hudba, kterou hlavní vydavatelství kontrolují, nikoli pouze distribuují, došlo i přesto, že si tyto společnosti vylepšovaly podíl na trhu kromě jiného i akvizicemi nezávislých vydavatelství. Jak je tedy možné, že si neupevňují své postavení mnohem více, ale spíše lehce klesají? Částečně se tak stalo proto, že asi 5 % celosvětového trhu s hudebními nahrávkami – podle odhadu Billboardu asi 1,5 miliardy dolarů ročně – nyní ovládají digitální distribuční služby, které slouží převážně nezávislým umělcům, kteří využívají služby jako CD Baby, DistroKid a TuneCore. A předpokládá se, že tato část trhu bude i nadále růst. Hudební fanoušci díky tomu mají přístup k více nezávislé hudbě než kdykoli předtím, a to ve stejných online službách, a dokonce i ve stejných playlistech jako u velkých vydavatelství. To si ale major labely logicky nechtějí nechat líbit a pokud nezávislé umělce nemůžou koupit nebo porazit v rovném souboji, tlačí na změnu pravidel tak, aby si mohli vzít část jejich licenčních poplatků. Geniální.
Podle nových smluvních podmínek společnosti Spotify se autorské poplatky, které by dříve byly vypláceny za nahrávky s méně než 1 000 streamy za předchozích 12 měsíců, nyní v podstatě přerozdělují mezi nahrávky, které byly za stejné období streamovány více než 1 000krát. A protože velké společnosti kontrolují méně nahrávek, které byly streamovány méně než 1 000krát, ve srovnání s velkým počtem nahrávek kontrolovaných nezávislými tvůrci a vydavatelstvími, tyto licenční poplatky jim celkově připadnou v nepoměrně větší míře. Zní to složitě? Vlastně ani ne.
V roce 2023 bylo podle společnosti Luminate 106 milionů nahrávek, které získaly mezi jedním a 1 000 streamy (ostatní nevytvořily žádné streamy), což dohromady představovalo celkem 13,68 miliardy streamů na celém světě. Vzhledem k tomu, že každý stream ve službě Spotify má celosvětovou průměrnou hodnotu mezi 0,0038 a 0,0042 dolaru, naznačuje to, že i když je těžké měřit dopad jednotlivých služeb, mohlo by od menších umělců k těm populárnějším, kteří jsou nepoměrně častěji podepsáni pod velkými vydavatelstvími, proudit ročně asi 30 až 50 milionů dolarů.
Abychom pochopili, co tyto nové podmínky znamenají v praxi, dám vám příklad. Seznamte se s indie kapelou Head of Femur. Ta za posledních dvacet let vydala několik alb, která obsahují celkem 58 skladeb. Podle nového modelu společnosti Spotify jim budou vypláceny peníze jen za songy, které byly v posledních 12 měsících streamovány více než 1000krát, bez ohledu na to, kolikrát byly nahrávky streamovány celkem. Zase musím zopakovat, že je to vlastně “geniální” řešení. V neprospěch těch “malých”. Jinými slovy, kapela s 58 skladbami, z nichž každá byla streamována 999krát, což je celkem 57 942 streamů, nevydělá nic, zatímco kapela s jedinou skladbou, která byla streamována 1000krát, dostane zaplaceno. A teď to nejlepší – peníze za těchto 57 942 streamů dostanou větší skupiny. Nepoměrně větší část z nich patří pod velká vydavatelství. Ten problém je samozřejmě mnohem složitější a začínají do něj zasahovat i problémy týkající se hudbou generovanou AI, ale jednu z jeho částí se rozhodly majors díky svým svalům vyřešit takhle. Předpovědi naznačují, že v příštím desetiletí budeme my, posluchači pořád více obracet svou pozornost k nezávislým umělcům. Podle těchto nových podmínek ale bude část příjmů z jejich tvorby neúměrně vyplácena velkým vydavatelstvím a nakladatelstvím namísto umělcům a autorům, kteří se o ně zasloužili. Že nám to nemusí vadit? No mělo by, jestli nechceme v budoucnu poslouchat naprosto unifikovanou hudbu generovanou AI.
S využitím článku Jeffa Price z magazínu Billboard na domácí poměry trochu upravil, zjednodušil a přeložil Libor Červinka
