Může animák od Disneyho Encanto ovlivnit playlisty rádií? Ale v klidu, jen těch amerických. Může. “Bruno,” přesněji řečeno “We Don’t Talk About Bruno” je song o kterém to dnes celé je. Jde o jeden z nejpřekvapivějších hitů posledních měsíců. Najdete ho na soundtracku k animáku Encato od Disneyho. Aktuálně má na Spotify 115 milionů přehrání. Zní takhle, jestli jste ještě neměli tu čest:
Jak se vám líbí? Megahitem se stal prakticky všude. Na TikToku, na Spotify, na Apple Music… dostal se na první místo vlastně na všech streamovacích platformách. V žebříčku Billboard Hot 100 je v době vydání tohoto příspěvku na 2. místě s přívlastkem “biggest sales gain” mezi Glass Animals a Adele, která je první. Album, z něhož pochází, tedy soundtrack z filmu, sesadilo z první příčky desku “30” od Adele. Ten track se doslova zasekl do hlav nejenom rodičů po celém světě, prozatím tedy asi mimo ČR. Ale většině dospělých to vlastně ani nevadí. A já se ptám: “Jak je to sakra možný?” Proč je ten song takovým hitem? Navíc když film Encanto se po listopadovém uvedení v amerických kinech rozhodně hitem nestal?
Bruno možná za svůj úspěch vděčí šťastnému načasování do celkem nešťastné doby pandemie. Všichni trávili více času doma na Neflixu, nebo v USA i na obrovsky rostoucí streamovací službě Disney+ na které animák Encanto doslova rozkvetl. A znovu je třeba zmínit slovo načasování – díky COVIDU mnoho škol a školek po celém světě nečekaně zavřelo. A jestliže jste rodič, tak víte, že cokoliv co zabaví vaše děti zavřené v klecích domova, má cenu zlata. Navíc když musíte pracovat z domova. Encanto tenhle těžký job zvládlo na jedničku. A dospělým pravděpodobně utkvěl někde vzadu v hlavě i song ze soundtracku k filmu.
Takže “Bruno” se díky všem těmto okolnostem stal hitem prakticky všude, kam vkročil. Asi jediné místo, kde TEN song aktuálně neuslyšíte, je rádio. Asi ať už jste kdekoliv na světě. Například u nás není ani mezi stovkou nejhranějších songů v rádiích. Jak je to možné? Jak může mít takový úspěch v hitparádách, na sociálních sítích a na streamech a na playlisty rádií se sotva podívá? Jednoduše. Nůžky mezi konzumováním hudby v rádiích a na streamingových službách a sociálních sítích se v některých případech už rozevřely neuvěřitelně doširoka. A Bruno je jedním z těch případů.
Je “We Don’t Talk About Bruno” příliš velký hit na to, aby ho rádia ignorovala?
Na tuto otázku existují dvě různé odpovědi. Obě špatné.
Odpověď číslo 1: Měli bychom Bruna hrát! Čísla říkají, že je to hit!
“Když čísla říkají, že je nějaký song hit, musíme se jimi řídit. Podle čísel je to hit, tak ho musíme hrát.”
Odpověď číslo 2: Tenhle song němůžeme hrát! Nehodí se do formátu rádia!
“Nezáleží na tom, kolika lidem se song líbí, pokud se nehodí do formátu, tak se prostě nehodí”.
Abychom pochopili, proč příliš vědecké metody hodnocení něčeho tak emotivního jako je hudba vedou ke špatným rozhodnutím, podívejme se na dva hity éry streamingu, včetně další Disneyho animované klasiky. Kdysi společnost Disney najímala pro velké soundtracky k drahým filmům velká jména, která zpívala velké filmové balady. Logicky se předpokládalo, že když za songem bude stát Elton John nebo Celine Dion, tak bude cesta na playlisty rádií mnohem jednodušší. Hlavní singly vycházely dokonce ve dvou verzích – jedna s hlasy herců z filmu a druhá od slavné pop hvězdy, která měla zajistit pozornost v rádiích. To dávalo smysl. Tehdy. Ve Frozen to byla Idina Menzel versus Demi Lovato. Obě nahrály song “Let It Go” a úspěšnější byl – překvapivě originál. Ano, nesmíme zapomínat na to, že se psal rok 2014, kdy už byl audio a video streaming široce dostupný i dětem předškolního věku. Děti rozhodly a hitem se stal originál Idiny Menzel – nikoliv remake Demi Lovato. Song “Let It Go” se dostal na 5. místo v žebříčku Billboard Hot 100 a stal se 21. nejhranější písní roku 2014, a to vše bez významné podpory rádií. Stačil streaming!
Jak by mohl tak obrovský hit (“Bruno”) dopadnout v hudebních testech, které radia dělají? V tzv calloutu?
Pravděpodobně špatně. Proč? Tak za prvé. Z Frozen byly logicky nejvíc nadšeny děti ve věku 2 až 12 let. Tahle věková skupina se ale do rozhlasového hudebního výzkumu vůbec nezapojuje. Ano, GDPR. Oproti tomu se ale i dětem streamy na YouTube a Spotify počítají stejně jako streamy jakéhokoli jiného dospělého uživatele. Za druhé, ti fanoušci, kteří si píseň “Let It Go” zamilovali, ji opravdu milovali – a pouštěli si ji pořád dokola. Do zblbnutí. Prostě děti 🙂 Streamování neměří, kolik různých posluchačů si píseň přehraje, ale kolik přehrání píseň získá. Deset lidí, kteří si píseň přehrají jednou, je totéž jako jeden člověk, který si píseň přehraje desetkrát. Další pádný argument proti “počítání” čísel ze streamu do uvažování o nasazení songu na playlist radia. Ano. I když to tak nevypadá, navzdory masivnímu úspěchu na streamingu udělala rádia dobře, že se tomu songu vyhnula obloukem. Rodiče opravdu nechtěli slyšet song “Let It Go,” který jim otravoval život úplně všude, ještě v rádiu. Spíš by se dalo říci, že rodiče poslouchali rádio, aby se vyhnuli “Let It Go”.
Samozřejmě že několik velkých rádií ten song v roce 2014 testovalo. Otázka v testu zněla jednoduše. Chtějí ten song z Frozen naši posluchači slyšet ve vysílání nebo ne? V rámci svých cílových demografických skupin z toho výzkumu zjistili, že někteří posluchači ten song sice milují, ale někteří jej naopak bytostně nenávidí a spousta (pravděpodobně bezdětných) posluchačů si řekla:
“Co to sakra je?”.
Poučení pro rádia? To, že má píseň obrovská čísla na streamech ještě neznamená, že to bude obrovský hit mezi konkrétní cílovou skupinou posluchačů. Komerční rádio potřebuje hrát hlavně songy, které se líbí masivní části posluchačů.
Nehodí se to do formátu.
Univerzální odpověď, kterou hudební dramaturgové milují 🙂 Věřte mi, vím o čem mluvím. Dovolte jeden příklad. V roce 2019 na tehdy ještě celkem novém TikToku doslova vybuchl song. Následoval opravdu masivní úspěch na Spotify a logicky i úspěch v žebříčcích Billboardu. Rádia ale byla totálně zmatená a nikdo nevěděl co dělat. Stará pravidla, podle kterých se fungovalo více než 20 let přestávala platit. Jen si to představte – máte neznámého hiphopového interpreta, který na ploše dvou minut rapuje o tom, že je… kovboj?! Navíc ten song obsahoval sampl od Nine Inch Nails (?!) a hostovala na něm country star Billy Ray Cyrus. Tak schválně – dokážete si takový song představit v playlistu mezi čistým popem? Například mezi “Havanou” od Camily a “Perfect” od Eda? No dnes už si to představit asi dokážeme všichni, ale ve vzpomínaném roce 2019 na podobný zvuk nebyl připravený vůbec nikdo. Ani prestižní magazín Billboard, který v březnu 2019 “Old Town Road” vyřadil ze svého žebříčku Hot Country Songs. I když to bylo country. Jen tam navíc někdo rapoval. A co chudáci rádioví dramaturgové? Ti pochopitelně váhali a vyčkávali. Tak jak to většina tvůrců playlistů v rádiích hlavně u nás dělá posledních 25 let. Hlavně proboha neprojevit názor a nebýt ani náznakem progresivní. Hezky se schováme za čísla našich testů a ona se ta rap country bouřka přežene. Nepřehnala. Přesto se rádiím pořád nechtělo věřit tomu, že country trapový track, který se sice stal obrovským virálem a strhal streamovací služby osloví i široké mainstreamové publikum. Při pohledu zpět už víme že ano. Ale po bitvě je každý generálem. Úspěch”Old Town Road” byl neuvěřitelný – 19 rekordních týdnů na prvním místě Billboard Hot 100, kromě jiných úspěchů a ocenění, které z Lil Nas X udělaly významného hitmakera.
Když americká rádia testovala “Old Town Road”, tak se zjistilo, že většina posluchačů už ten song zná, a i když měl samozřejmě své odpůrce, mnohem více posluchačů jej milovalo. Ano – vzbuzoval emoce, což je vždy velmi dobré znamení.
Lil Nas X, který už od té doby zabodoval několika dalšími hity a dost pevně se usadil na hudební scéně, v tom nebyl ani zdaleka sám. Ze songů “Truth Hurts” od Lizzo a “Bad Guy” od Billie Eilish se také staly masové hity, přestože zněly výrazně jinak než ostatní v té době a k tomu, aby se z nich staly hity, vedly netradiční cesty. Kdyby se rozhlasové stanice vyhnuly těmto písním a držely se toho, co znělo bezpečně, hrály by například songy od Taylor Swift, které už ale tou dobou ale neměly takový ohlas jako její dřívější hity. Ono je velmi snadné rozpoznat hity, když se prarodiče, rodiče, i jejich děti shodnou na tom, co je hit. Ale kolik takových interpretů najdete? U nás maximálně tak Mirai. Každá generace má vždycky vlastní představou o tom, co je populární, to je normální. CHR radia se díky tomu často dostávají do pasti, když si myslí, že formát je jen o stylu pop music a ne o popularitě hudby. Na rozdíl od milovníků hip hopu nebo country ale posluchači CHR rádií očekávají, že je jejich stanice (Contemporary Hit Radio) bude informovat o největších současných hitech bez ohledu na zvukový základ písně.
Poučení pro rádia? “Trochu” zjednodušené? Mám ho 🙂 Pokud jste CHR hitová stanice, song by měl být na vašem playlistu, pokud je to masově úspěšný hit. A je skoro jedno jak zní. Takhle jednoduché to je. Jen na to musíte mít koule a nebát se jít s kůží na trh. Někdy i “proti” číslům. Přílišná hra na jistotu fungovala dříve v době bez sociálních sítí a bez streamovacích služeb, ale jednoduše už nemůže fungovat dnes. CHR stanice dneska doslova bojují o život a většina z nich si svým konzervativním přístupem pod sebou podřezává větev. Doslova. Posluchači mají totiž na výběr, kde budou objevovat novou hudbu. Tedy alespoň ti, co chtějí objevovat. Buď budou novinky konzumovat na streamovacích službách, nebo je v obraze bude udržovat “jejich” rádio s benefitem lidského faktoru symbolizovaného speakerem. Zvukový konzervatismus je to, co může zničit celý formát nejenom CHR stanic, ale radia jako takového.
Je hezké a docela jednoduché “stárnout” se svými posluchači. Ale někdo by měl těm géniům, kteří to takhle ve většině našich rádií dělají říct, že stárnout se svými posluchači nejde donekonečna 🙂
Což nás přivádí zpět k Brunovi.
Ten song je už teď největším hitem z animovaného filmu v 21. století a překonal i neuvěřitelně slavný hit “Let It Go” z filmu Frozen. V žebříčku Hot 100 se už dávno přehnal kolem dalších filmových hitů “Colors of the Wind” od Vanessy Williams z roku 1995 a nechal za sebou také “Can You Feel The Love Tonight” od Eltona Johna z roku 1994. JENŽE!! “Bruno” se dostal výše než oni, navíc bez toho, aby jej nějak významněji hrála FM rádia. Jak je to možné? Tady je pár “random” důvodů.
Teenageři milují celý soundtrack
Rodiče jsou rádi, že se objevilo něco, kde nikdo neoslavuje ženské zadky a drogy
Další rodiče si Bruna dokonce zpívají a sami se diví tomu, že existuje soundtrack od Disneyho, který jim zase až tolik nevadí
Bruno boduje i na TikToku, čímž se píseň dostala do povědomí teenagerů a mladých dospělých bez dětí.
Jak se rozhodnout? Hrát nebo nehrát?
Na Fajn Radiu a na Fajn Fresh Radiu, pro které dělám playlisty hrát nebude. Proč? Protože zvuk toho songu “nepasuje” k tomu, kam a jak bych chtěl “zvuk” těchto rádií směřovat. Ano, číslům navzdory.
Rádio už prostě není jediným médiem, kde se píseň může stát hitem. To bylo před 20 lety. Rádio je však králem ověřování toho, že píseň je hitem.
Článek je inspirován hlavně tímto materiálem a doplněn o naši domácí realitu…
